AndrAn- Jak to všechno začalo... (10)

Když přijeli do Prahy, byly skoro dvě hodiny, tak si ihned zašli na něco dobrého, na pravou českou kuchyni. A protože Semir s Andreou už jsou dávno po jídle, nezbilo jim už nic jiného, než poobědvat sami dva, tak jak do delší dobu nezažili. 

André si dal Svíčkovou s houskovým knedlíkem a pivo. Kdežto Anna má mlsný jazýček a proto si nechala přinést Ovocné knedlíky s malinovkou. Když dojedli, sešli se všichni před koněm na Václavském náměstí. Semir- ''Vítám Vás zas šéfová mezi námi!'' usmála se, Anna- ''Děkuji, ale snad jste mi neudělali ze služebny kůlničku na dříví, nebo proč jsme ji vlastně objížděli velkým okruhem, André?'' podívala se na Andrého, André- ''Anno, znám tě sice osobně krátkou dobu, ale zase vím, že bys tam chtěla.'' zasměje se, popadne ho za ruku a políbí. Andrea se uculí, Andrea- ''Tak co? Půjdeme už?'' popožene je, Semir- ''Jasně, pojďme!'' André se zastaví a stiskne Anně ruku, André- ''Víte, já si to rozmyslel, radši prožiju krásný večer po boku mé slečny, než abych někde řval na stadionu, stejně vyhrajeme, tak co...'' mávl rukou, Semir- ''Co? André... ty zrádče, to si nesmíš nechat ujít.'' promluví vcelku zaražený Semir, André- ''Už jsem se rozhodl, a stejnak si to nahrávám doma.'' těmito slovy se parta rozloučila a šla každá jiným směrem. 

Anna celou dobu co ji držel pevně za ruku přemýšlela o tom, proč si nechal ujít to velké utkání mezi Německem a Českem. André- ''Proč nic neříkáš, Anno?'' prolomil to ticho André, Anna- ''Přemýšlím.'' odpoví, André- ''A o čem? Smím-li se zeptat.'' usměje se, Anna- ''O tom, proč sis nechal ujít to velké utkání?'' stiskne jí víc ruku, André- ''Protože tu mám tebe.'' políbí jí jemně do vlasů a sundá pár vloček, které jí tam spadly, Anna- ''Ach, André, ty romantiku.'' políbí ho, a on ji, ...začali se líbat před Národním muzeem ...začne víc sněžit a tak se utíkají schovat a zahřát do jedné nejbližší kavárny. André šel objednat Anně jedno velké Café Latté a sobě jednoho Turka (kafe). Jenže André a jeho angličtina, v životě se mu ji nechtělo učit, ale teď ví, že to byla chyba. André si stoupne k pultu, André- ''Hello! I would like a Turk and coffee Latté, please.'' usměje se, paní jen zírá a němě se směje. Anna je pozorovala a přišla tam, Anna- ''Stalo se něco André?'' promluvila na něj česky, André tupě zíral, Anna- ''Dobrý den, jednu Tureckou kávu a jedno Café Latté, prosím. Jo, a ještě nějaký zákusek, co mi můžete nabídnout?'' uculí se na Andrého, který pořád mlčel a zíral na ni, šel si sednout a stále pozoroval svoji milou. 

Když Anna přišla s kávou pro sebe a pro něj, ještě s dortíkem André stále mlčel, Anna- ''Stalo se něco, André?'' zavrtěl hlavou, André- ''Nic, nic... O-o-odky mluvíš česky, Anno!?'' vykulil oči, Anna- ''Cha, tím mi chceš říct, že nevíš, že jsem rok žila v Česku?'' André- ''Kde že si žila?'' Anna- ''Bože, v Česku, tady v Praze, André.'' zasmála se, André- ''Kolik tajemství ještě přede mnou skrýváš?'' Anna- ''A ty?'' André se provinile usměje a nahmatá malou krabičku v náprsní kapse, André- ''Nic.'' Anna- ''Vážně?'' mrkne na něj, André- ''Vážně.'' 

Po vypití kávy bylo už skoro šest hodin a přišla chvíle, kterou si André přímo vysnil, i Anna. 

Usmála se na něj, políbila ho a on ji. Procházeli tou nejromantičtější ulicí co je v Praze. Vánoční atmosféra ovládla celou Prahu. Všude svítili vánoční světýlka a hrála vánoční hudba, krásný to pocit, když je člověk se svojí láskou, pomyslela si. Drželi se za ruce a pomalu kráčeli po Karlově mostě. Asi ve středu mostu se zastavil a políbil ji. Vzal ji za ruku a pomalu z náprsní kapsy vytáhl malou krabičku. Anna se podivila, proč si André kleká na koleno. Otevře krabičku, ve které se krásně třpytí prsten s drahokamem. André- ''Anno, miluji tě, a vím jistě, že ty mě též. Vím taky to, že jsme si souzeni, a že spolu budeme až do smrti, pokud si vezmeš tento prsten. Zkrátka, vezmeš si mě, Anno?'' Anna se nadechla a několikrát usmála, pak tvář změnila, Anna- ''Ne...'' otočila se ''Anoooo!'' v tu chvíli ho šíleně objala a několikrát políbila, on ji polibky skoro ani nestačil opětovat. Nandal ji prsten a několikrát políbil. Poté, co skončili šli zpět do auta a cestou domů zavolali Semirovy, že jedou zpět do Kolína. 

Anna leží Andrému na rameni, Anna- ''Miluji tě!'' projevila mu po sté city, André- ''Já tebe taky, Anno! Nade vše!'' 
Ráno v osm přijeli domů, otevřel ji dveře a zdvořile se uklonil, André- ''Vítejte doma, krásná paní.'' Anna- ''Ještě slečna.'' políbila ho, André- ''Ale už brzo ne.'' uculí se. 

(písnička) 

Anna si sedla na gauč těsně vedle Andrého, který trošku pochrupoval, pohladila ho po vlasech a políbila. Pohladil ji po tváří a také políbil. 

Zatáhla ho za ruku směrem ke dveřím na zahradu, natáhla na sebe kabát a čepici, oblíkl se také a šli na zahradu. Chvíli tam stáli beze slova, Anna si mezitím za zádi v ruce chystala sněhovou kouli, kterou ho trefí. Když se André nedíval, protože připravoval rovněž střelbu, trefila ho přímo do krku a sníh mu sklouzl až pod bundu, strašně tam dováděli, jako malí děti. 

(konec písničky) 
V tu chvíli co to André schytá do obličeje mu zazvoní mobil. André ho vezme a je nemile překvapen, André- ''Ach... dobrý den, pane Friemane, ani nevíte, jak Vás rád slyším... Vás právník, ale jistě... určitě, a kdy?... dobře, domluveno.'' položí telefon, a než stačí odpovědět na nepoloženou otázku od Anny hodí mobil do sněhu a zahrabe ho ''Sakra...'' Anna- ''Co se stalo, a proč zahrabáváš ten mobil do sněhu, ty troubo?'' obejme ho ''Co se stalo, André?'' André- ''Víš, ten Frieman.'' kývne ''Já... já mu trošku přerazil ciferník.'' Anna se zamračí, Anna- ''A proč?'' André- ''Protože jsem to já! Znáš mě... vyčítal jsem mu to, že si na mě zapomněla.'' 

KONEC