AndrAn- Jak to všechno začalo... (3)

Vešla do své kanceláře a po pěti minutách si zavolala Andrého k sobě. Nakráčel tam jak naparující se krocan. Sedl si naproti ní a usmíval se na ní. Andrea je sledovala. Stoupli si za ní Horst a Dieter. Andrea- ''No...jen se dívejte, od toho byste se měli učit.'' Horst- ''Prosím tě, a proč?'' ''No, jen je sleduj.'' uculí se. 

Anna- ''Musíme jim to nějak přeci říct. Nebo to snad chceš tajit?'' usměje se, André- ''Máš pravdu, když to neřekl Semir a neulehčil nám práci, musíme to říct my dva!'' zavelí a hned si stoupne a jde z kanceláře, Anna za ním. Anna- ''Pánové a dámy! Musíme Vám něco říct...'' koukne na Andrého, André- ''Takže kamarádi, Anna tím chtěla říct, že se nemusíte o nás dva starat, a už vůbec ne o náš vztah...'' usměje se na vykuleného Herzbergera. ''Ano, ano...my dva jsme spolu, a kdyby něco, vypadá to nadějně, takže žádné....'' zadrhne ho Anna- ''Tím chtěl říct, že nemusíte dělat žádné šaškařice a podobně, ano?'' usměje se a když uvidí šťastné komisaře, kteří jim upřímně jejich vztah přejí, odešli všichni ke svému místu a zaujali normální pozici. 

André a Anna šli do kanceláře Andrého a Semira. Posadil se na své místo a ona na jeho stůl. Anna- ''Ani bych neřekla, že to takhle dobře dopadlo!'' oddychne si, André zaklepe na stůl. André- ''No co? Musím tvá slova zaklepat, co když to jen klid před bouří?'' usměje se na něj a odchází, on jí chytne za ruku a přitáhne si jí k sobě, posadí se na něj a políbí ho. André- ''Tak takhle jsem si to vždy představoval a plánoval.'' Anna- ''Počkej!'' usměje se ''Ty sis tohle všechno naplánoval? Páni, ty nejsi jenom úžasný ,ale i geniální.'' odejde a cestou si říká, že ona je víc geniální než on. 

Po necelé hodince už André jede ve svém meďanovi a vedle něj sedí Semir. Semir do něj rýpe- ''Tak co? Když náhodou nejsem na služebně, ale sháním pro Aidu nějaké plínky, ty už to vykecáš celé služebně... škoda, že jsem tam nebyl.'' posmutní, André- ''No jo...ale nic moc to nebylo, spíš to potom.'' uculí se, Semir- ''Ale, ale...tak co? Svatba?'' André- ''Ále, Semire! Ty jsi hrozný! Do všechno se hrneš! To je na tobě ta nejhorší vlastnost ze všech sta špatných vlastností, které vlastníš.'' uculí se a následně rozesměje. Semir se po jeho větě urazí a začte se do jeho knížky 'Když policisté jezdí', André- ''Proboha, co to čteš? Příručku na bezpečnou jízdu?'' provokuje ho, když si prohlédl obrázek na úvodní stránce knihy, Semir- ''Ne, tohle je prosím kniha o policistovi, který mi silně připomíná tebe, André'' uculí se a pokračuje ''Pořád bourá auta, pošťuchuje svého kamaráda, zneužívá hodnosti jejich sekretářky a nadbíhá jejich šéfce!'' zvýší hlas a usměje se, André- ''Takže za 1)- ty ničíš jedno auto za druhým, já jenom tři týdně! Za 2) já tě jenom škádlím, z čehož vyplývá co se rádo má, to se škádlívá. Za 3) já nezneužívám Sussaniny inteligence, ale ty..a navíc je to její práce pomáhat nám dvěma a poskytovat informace! A nakonec, za 4) Kdybych jí nadbíhal, tak už jí mám dávno u sebe nastěhovanou, zatímco teď má u mě jen a jen pyžamo, kartáček a zubní pastu, ty ňoumo!'' vítězně se zasměje a následně naboří vůz před ním...Semir má jen práci s tím, aby svým až příliš hlasitým smíchem nenaštval Andrého, kterému pomalu rudl obličej. Semir- ''Takže, teď už čtyři auta týdně..no ne André! Ty se překonáváš, je teprve středa a už čtvrté auto!'' směje se 

Vešli do hlavní místnosti dálniční policie. Anna už tam na ně netrpělivě čekala, když spatřila Andrého, přiběhla k němu a strachy ho objala. Ten je se jen uculil na Semira. Semir hned věděl, co mu chce říct. Anna- ''Není ti nic?'' André- ''Ne, nic mi není, ale Semir má vážný problém se svým chováním!'' usměje se a jdou spolu do jejich kanceláře. 

Den pomalu končil a Anna s Andrém jeli k němu domů. Cestou v autě se mu opřela o rameno a on jí políbil jemně do vlasů. Večer naplánoval tak romantický, že to snad ještě nikoho nenapadlo...vždyť je také geniální!